Četla jsem

Optimalizujte výkon svého mozku

Zdá se vám, že se na vás valí příliš velké množství informací, nedokážete je zpracovávat, vnímat a celý proces učení je potom neefektivní? Nebo máte naopak pocit, že váš mozek je nevytížený a málo tvůrčí? Nevíte – li si rady, jak se s těmito problémy vypořádat, možná vám pomohou tipy v následujícím článku. Více na

Jak náš mozek využívá svůj potenciál

  • Proč si nemohu vzpomenout na vše co jsem již jednou znal?
  • Uvažují mozky ostatních stejně jako ten můj a nebo jinak?
  • Je kauzální logické myšlení spíše realitu zkreslující a nebo přesné?
  • Jak se dozví můj mozek, že něco má smysl?
  • Podle jakých kritérií vyhodnocuje co je nesmysl?
  • Představuje český jazyk pro mozek určitou výhodu?
  • Jak si můj mozek utváří mé myšlenky?
  • Jak si mozek zkonstruuje smysl mého života?
  • Jak naučím svůj mozek ovládat mé tělo?
  • Proč jej tyto jednoduché otázky ještě nikdy nenapadly?

Více na

Smyslové vnímání  PaedDr. Dana Kutálková

Snad největším nebezpečím pro rozvoj smyslového vnímání je pasivita. Hry s technicky dokonalými hračkami, které toho spoustu samy umějí na pouhé stisknutí tlačítka, ale nemohou se rozebírat, aby se nerozbily. Dokonalé panenky s bohatou garderobou, pochopitelně koupenou v obchodě. Pasivní sledování televize nebo videa, často řadu hodin denně…více na

6 her pro rozvoj mozku miminka

Děti se mají, protože si pořád hrají. Ale uvědomujeme si, že pro dítě je hra vlastně školou a prací zároveň? Dítě se za první rok svého života naučí několikanásobně více než za jakýkoli další rok ve svém životě. A na rodičích je, aby vytvořili náležité podmínky, protože už v tomto raném věku mohou ovlivnit, i když jen do jisté míry, jeho schopnosti.Více na

Emoční inteligence

Daniel Goleman

IQ není zdaleka tak důležité jako EQ!Nové vydání přelomové práce jednoho z nejpřednějších amerických psychologů, která naprosto mění pohled na to, co to znamená být chytrý.Je „chytrost” něčím, co je člověku předem dáno, aniž by na tom mohl něco změnit? Donedávna se myslelo, že ano a že tím, co určuje inteligenci člověka, je právě míra úspěšnosti v IQ testech. Kupodivu tomu tak ale není. Tato fascinující kniha Daniela Golemana, která vzbudila nesmírný ohlas jak v laických, tak v odborných kruzích a vyvolala doslova revoluci v zavedeném uvažování, nám přesvědčivě ukazuje, že naše chápání lidské inteligence je příliš zúžené.Schopnost empatie, sledování dlouhodobých cílů, umění domluvit se s ostatními… to všechno jsou věci, za něž získáváme body na úplně jiném poli, v království emoční inteligence. Protože je to právě tento typ inteligence, který určuje, jak budeme v životě úspěšní a spokojení.Více v knize Emoční inteligence. 

 Co vše můžeme udělat pro rozvoj našich dětí

Vždy když se začne hovořit o novinkách ve výchově dětí nabídne se otázka zda je to opravdu potřebné. Vždyť za nás to také nebylo a vyrostli jsme bez problémů. Ale je tohle správný názor? Způsobů jak se na toto téma podívat je hned několik…Co způsobí, že někteří lidé jsou vyjímeční a jiní jen průměrní? Je to nadání, které je vrozené a nelze ho ovlivnit? Malcolm Gladwell  ve své knize Vyjímeční: příběh úspěchu (Outliers: The Story of Succsess), která vyšla loni tvrdí, že vyjímeční lidé se nenarodili vyjímeční, ale stali se výjímečnými díky přístupu k informacím a praxi a své stanovisto vysvětluje na příkladech lidí jako Mozart nebo Bill Gates.Pokud bychom tuhle myšlenku připustili, znamenalo by to, že všechny děti mají ohromný potenciál, který v nich čeká na to, aby byl využit. Bude jen záležet na tom, k jakým informacím a zkušenostem se dostanou. A protože první tři roky v životě dítěte jsou také ty nejvíce formativní a dítě je v této době většinou v kontaktu se svými rodiči, bude záležet na rodičích, jaké úspěchy na něj v životě čekají. Více na

Specifické poruchy učení u dětí

Nástup dítěte do školy a zahájení školní docházky je jedním z velmi důležitých okamžiků v životě prvňáčka, ale i jeho rodičů. Požadavky na dítě, které přirozeně touží po úspěchu a ocenění, se s nástupem do školy zvyšují. Nástup do školy však nemusí být vždy jen radostný, můžeme se setkat s různými problémy, které nástupem dítěte do školy vyvstanou. Neúspěch dítěte v některé ze školních disciplín může být zapříčiněn například i některou ze specifických poruch učení. Více na

 

Vývoj mozku

VÝVOJ DÍTĚTE JE KOMPLIKOVANÝ PROCES. JAK SE VYVÍJÍ MOZEK?

 Po narození mozek dítěte dozrává a připravuje se na fungování. Mozkové buňky mají krátké výběžky nervové buňky (dendrity) a dlouhé výběžky, které nazýváme axony. Když se dítě narodí, buňky velkého mozku nejsou propojeny. Mozek si můžeme představit jako mladý strom, větvičky nervových buněk dítěte mají schopnost dalšího dělení a tím zajišťují propojení odlišných částí mozku, které jsou základem pro normální pohybové a smyslové fungování.

Větvení je nejintenzivnější během prvního roku života a v optimálních podmínkách – soustředěná pozornost, kterou věnuje pečovatel dítěti, umožňuje četné hmatové, sluchové a zrakové podněty. Během prvních tří let života se jednotlivé nervové buňky šedé mozkové hmoty propojují a tato spojení se upevňují. Jsou to právě zážitky dítěte, které stimulují nervové buňky, aby se propojovaly.

Do tří let množství propojení prudce narůstá, od 3 do 10 let se propojování nervových buněk zpomalí. V pubertě začínají zanikat ty Synapse (spojení), které jsou nepoužívané. Při propojování mozkových buněk vyvíjejícího se mozku hrají pro dítě důležitou roli zážitky. Více zde